Kácení rizikových stromů
Asi jste si všichni všimli, že probíhá kácení.
Bylo vyhodnoceno, které stromy jsou v současné době ty nejrizikovější (ohrožující, napadené apod.) ve vlastnictví obce Pertoltice pod Ralskem a prozatím těchto několik stromů bude/je po vydání povolení pokáceno, protože levná záležitost to zrovna není. Viz usnesení zastupitelstva č. 27, kde se zastupitelé v samostatné působnosti rozhodli, že požádají Obecní úřad Pertoltice pod Ralskem, jenž povoluje tuto činnost v přenesené působnosti, o pokácení těchto stromů.
No a jak dosáhnout toho povolení .. taková malá životní situace 🙂
Povolení (tj. forma správního rozhodnutí) o kácení dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa vydává obecní úřad. Povolení není třeba, pokud má strom obvod kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty mají celkovou plochu do 40 m2. Jinak ke kácení dřevin je nezbytné povolení. Povolení se vydává na základě závažných důvodů po vyhodnocení funkčního (např. nevyhovující provozní bezpečnost dřevin) a estetického významu dřeviny.
Jsou i výjimky v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.), kdy se povolení ke kácení dřevin orgánu ochrany přírody (obecnímu úřadu) nevyžaduje: např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách; zákon č. 266/1994 Sb., o drahách; zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody a ten to může pozastavit, omezit nebo zakázat. Tedy např. kácení v ochranném pásmu el. vedení.. atd.
Právnické osoby a tedy i obec ( u obce jde o správu „majetku“ v samostatné působnosti – pokud si to vyčlenilo v usnesení zastupitelstvo, tak na jeho žádost, či může podat žádost starosta, pokud není zřízena rada) a fyzické osoby pro dřeviny (nad uvedené limity) podají žádost a to orgánu ochrany přírody (obecnímu úřadu), který tak rozhoduje v přenesené působnosti a do žádosti je třeba uvést:
- na jakém pozemku, počet dřevin, druhy a velikost obvodu
- podá ji vlastník, nebo nájemce se souhlasem vlastníka
- a musí být uveden důvod !
Kácení ve vegetační době je v odůvodněných případech možné. Období vegetačního klidu je vymezeno od 31. října do 31. března. V rozhodnutí má být stanoveno, zda lze kácet celý rok, či jen v době vegetačního klidu. Orgán ochrany přírody může, ale nemusí ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu. Nebo se musí přihlížet k tomu, zda tam zrovna nehnízdí ptáci nebo zda to není v „ptačí rezervaci“ (Natura 2000, zda tam patří i ÚSES nevím, ale asi ano .. územní systém ekologické stability), což jsou ale většinou již pozemky plnící funkci lesa, kde je nutno se obrátit na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Mapka je třeba zde geoportal.kraj-lbc.cz a je nutno si zapnout ochranu přírody a zaškrtat, co chci zobrazit.
A co, kdy mi strom jiného vlastníka tzv. padá na hlavu? Povolení není třeba, pokud je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví či hrozí-li škoda značného rozsahu (500.000,-Kč) a tato škoda musí být jiným způsobem neodvratná, aktuální a zjevná. Ten, kdo provede kácení, oznámí to orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. Kácení není spojeno s vlastnickým právem a kácení tak může provést kdokoliv.
Aktualizováno 15.7.2013.
Od 15.7.2013 platí vyhláška 189 ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení a § 3 se týká:
Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení.
„Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje
- a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
- b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
- c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin3),
- d) pro dřeviny rostoucí v zahradách.„
A co je zahradou a co je tou hlavní podmínkou je v § 1 „zahradou je pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti,“
Což se třeba o výše uvedeném stromu na obrázku nedá říci a na něj by i za současného stavu muselo být vydáno povolení. A rovněž bude povolení stále třeba na oplocených zahradách u chat a v zahrádkářských osadách atd.
Facebook